V dnešní době se začíná rozmáhat trend výstavby domů s nízkou energetickou náročností (dále pouze “NEN“). Otázkou však zůstává, jestli je například v pasivních stavbách vhodné či vůbec možné využívat komínový systém a to hned z několika hledisek. Mezi nejzákladnější aspekty absence komínového systému v dřevostavbách je z pohledu neodborné veřejnosti stále přetrvávající mýtus, že dřevostavba je nedostatečně ohnivzdorná a proč tedy zvyšovat riziko instalací komínového systému do dřevostavby, který je potenciálním vznikem požáru.
Mezi další důvody můžeme zahrnout průvzdušnost komínového systému a nutnost přívodu externího vzduchu. Bez pochyb se nemůžeme specializovat při realizaci budovy pouze na jednotlivé prvky, ale musíme se zaměřit na budovu jako na celek. Nyní se však přesto podíváme na komínový systém jako na samostatný prvek budovy a na jeho konkrétní vlastnost, a tou je „průvzdušnost“. Technologie ve všech směrech postupuje rychleji či pomaleji, ale i v tomto směru se technologie komínů posunula a přizpůsobila se trhu s nárůstem počtu pasivních a dalších budov s NEN. Největším problémem a snad i nejznámějším problém v domech s NEN, s návazností na komínový systém, je nízká přirozená infiltrace. Tento fakt lze však řešit externím přívodem vzduchu základovou deskou, zaizolovaným vedením od topného tělesa přímo do obvodové stěny a skrze ni a to za předpokladu, že je blízko obvodové stěny, nebo možností přívodu vzduchu samotným komínovým tělesem. Problematiku průvzdušnosti je možno vyřešit hned několika prvky. Jedním z nich je těsnící set, který se instaluje ke střeše, aby nedocházelo k zvýšené průvzdušnosti. Dále se na trhu objevuje speciální nátěr, kterým se potírá povrch komínového tělesa, aby se zacelil povrch a ucpali nežádoucí póry. Základem však je samotný komínový systém a k tomu se postavili někteří výrobci čelem a vytvořili těleso přímo určené do těchto staveb. Klasický komín má hodnotu propustnosti na 5 m výšky komínu 246 m3h-1, zatímco komín takto upravený má pouze 35 m3h-1.“ Takováto těsnost komínu je již vhodná pro budovy nízkoenergetické, ale i pasivní.
Přechod tepla skrze konstrukci tzv. „tepelné mosty“ se řeší při styku cizorodého tělesa jako je komín a stropní konstrukce. Tyto tepelné prostupy eliminující speciální thermo-izolační předělové tvárnice obsahující z jedné třetiny pěnové sklo. Avšak jak je to s přehříváním místnosti či budovy od tohoto topného tělesa?
Z toho můžeme tedy vyvodit, že i v domech s NEN, si můžeme užít nejen příjemný pohled na plápolající plamínky v krbu, ale komínový systém je možné využít i na vytápění budovy.
Bc. Zbyněk Pohořelský
