Dlouhodobé působení vlhkosti na stavební konstrukci má vždy negativní účinky. Její odstranění bývá náročné u zděných budov i u dřevostaveb. Pokud tento problém nebudete řešit včas, náklady na opravu se mohou vyšplhat do astronomické výše. Navíc oprava škod napáchaných vlhkostí je velký zásah do stavby a díky rekonstrukci musíte řešit náhradní bydlení. Nebo můžete tratit ušlý zisk z využívání stavby či řešit zdravotní následky. Lze tomu ale předejít.
Často je velmi obtížné zjistit, kudy se vlhkost do konstrukce dostává,“ říká Jan Včelák ze společnosti MoistureGuard, který se zabývá vývojem senzorů pro monitoring vlhkosti v konstrukci stavby a varuje: „Pokud máte nemovitost v záruční době, musíte vlhkost řešit s dodavatelem nejlépe ihned. Problémem vlhkosti však je, že se její následky mohou objevit až po delší době. Nebo pokud stavíte svépomocí, není komu reklamovat, a problémy musíte řešit na své vlastní náklady.“
Ignorování problémů s vlhkostí vede k rekonstrukci
U zděných konstrukcí dochází při zasažení vlhkostí k výkvětům, narušení omítky, nebo dokonce i k jejímu opadání. Pokud jsou navíc vystavené mrazu, degradují o to rychleji, až dochází k jejich úplnému rozpadu a ztrátě únosnosti. Zvýšená vlhkost dřevěných konstrukcí je iniciátorem vzniku dřevokazných procesů, jejichž pozdní neodhalení nebo ignorování končí jediným možným způsobem – odstraněním zasažené části a nahrazením konstrukcí novou. „Nezřídka se setkáváme s napadením relativně nové, např. 2 roky staré dřevěné konstrukce dřevomorkou,“ říká Jan Včelák a popisuje: „Problém je, že vlhkost nevidíte pouhým okem, a proto zachytit včas tento problém je často nemožné. Když už jsou vidět druhotné následky vlhkosti, bývá pro dřevěnou konstrukci pozdě. Proto je vhodné zabudovat do konstrukce objektu senzor vlhkosti. Včas odhalíte kumulující se vlhkost nebo havárii a můžete okamžitě zasáhnout.“
Správné užívání nemovitosti – předcházení problémům
Užíváním nemovistosti můžeme problémům se zvýšenou vlhkostí předcházet, nebo je naopak způsobovat. Část vlhkosti se sice stačí vypařit, ovšem pokud jsou prostory špatně odvětrané, vlhkost se kumuluje v konstrukci, až dojde k viditelným následkům. Podle Včeláka je tento problém stále častější – v dnešní době je stavební proces značně rychlejší, než tomu bývalo dříve. Novostavby jsou při předání často vlhké a stavební kosntrukce nasycené vlhkostí z procesu výstavby. Navíc aby dnešní novostavby splňovaly přísná kriteria vyhlášky o energetické náročnosti budov, dbá se na těsnost obálky i výplně otvorů. Tím se sice zamezuje únikům tepla, ale zároveň se omezí přirozené větrání objektu.
Nová okna perfektně těsní a zateplení způsobuje značné rozdíly teplot mezi vnitřním a venkovním prostředím. Spolu s nedostatečným větráním to jsou ty nejlepší podmínky pro kumulaci vlhkosti, která se může srážet na parozábranách nebo tepelných mostech. Pokud se do takové novostavby nastěhujete a začnete vařit a prát, vlhkost podpoříte, a často pak nepomůže už ani větrání. „Proto vyvíjíme senzory vlhkosti, které včas informují o vznikajícím nebezpečí, čímž ušetří nemalé náklady na rekonstrukci,“ uzavírá vědec.